Retrospektiva tvorby Lubo Kristka

Tvorba

Retrospektiva Kristkovy bohaté tvorby.

Symboly Zámečku Lubo

Symboly

Symboly a zákoutí Zámečku Lubo – svědectví o Kristkových vnitřních světech.

Symboly

Zámeček Lubo v Podhradí nad Dyjí není jen sídlem muzea – je sám o sobě jedním z Kristkových děl. Fasáda i interiéry jsou prosyceny symbolickými motivy, asamblážemi a artefakty, které odkazují k surrealismu, mytologii i duchovním tématům. Prohlídka Zámečku Lubo je tak poutí do umělcova vnitřního světa, kde každé zákoutí má svůj význam.

Nejvýraznějším symbolem celého místa je klavírní křídlo balancující na jediné noze na vrcholu střechy – dílo nazvané Božská pomíjivost tónu (1994). Lubo Kristek po celý život experimentuje s motivem prorůstání a vzájemného oplodňování forem. Klavír s prorůstající růží se stal symbolem Zámečku Lubo.

V zahradě Zámečku je dodnes k vidění i žebřiňák, na kterém byl Kristek v noci 31. července 1994 doslova přivezen zpět do Česka po letech německé emigrace – symbolický návrat, který uvedl happening Mythologická krajina Nr. 94: Kára plná tónů aneb Asambláže ve zřícenině hradu. Následujícího dopoledne pak spisovatel Jaromír Tomeček slavnostně odhalil právě plastiku Božská pomíjivost tónu. Žebřiňák a klavír se tak pojí k okamžiku, kdy se umělec po desetiletích putování po světě vrátil domů a rozhodl se zde zůstat a dále tvořit.

Dalším symbolickým a dnes již i poutním místem (před Zámečkem Lubo) je plastika s tajemným názvem Kosmicky načasovaná parapyramidální potence – dílo, jehož název je pozváním k vlastní interpretaci, což je Kristkův typický přístup k divákovi. Umělec totiž od svých návštěvníků nikdy nečeká pouhé přihlížení, ale aktivní vstup do symbolického jazyka, který si každý vykládá podle vlastní zkušenosti a fantazie.

Zákoutí Zámečku Lubo jsou svědectvím toho, že pro Kristka je symbol vždy víc než dekorace: je branou k vnitřnímu světu, který zůstává otevřený každému, kdo je ochoten do něj vstoupit.